Zamýšleli jste se někdy nad tím, co se asi honí hlavou přistěhovalci z islámského východu při pohledu na křesťanskou sochu Madonny z 10. století nebo při průchodu gotickým kostelem? Co říká evropské umění neevropským emigrantům? Komu vůbec patří umělecká díla? Nejen tyto otázky si pokládají Jiří Macháček a Ivan Foletti v dalším díle podcastu Středověk (jinak) trvá. V již druhé epizodě natáčené v letní Paříži budeme společně přemýšlet o tom, jak může umění minulosti pomoci spojovat dnešní rozdělený svět.

Píše se rok 1793. Opatství Saint Denis, chlouba francouzských panovníků, se otřásá v základech. Běsnící davy revolucionářů ničí sochy na portálech, vykrádají hrobky a rozbíjejí staleté vitráže. Francie zažívá své divoké devadesátky a středověké památky se stávají hromosvodem rozvášněných nálad tehdejší společnosti. Z jakého důvodu si přívrženci Velké francouzské revoluce vzali za terč zrovna baziliku Saint Denis? Proč je tato stavba tradičně považována za první příklad gotické architektury? A proč bychom podle autorů podcastu měli být s podobnými tvrzeními spíše opatrní?

Tento tematicky neobvyklý díl podcastu vás zavede do nacistického Německa a k otázkám rasismu ve 20. století. Historik Jiří Němec, Ivan Foletti a Jiří Macháček budou diskutovat o tom, jak hitlerovská propaganda třetí říše využívá dědictví první středověké říše. Třetí říše používala humanitní vědy jako nástroj pro prosazovaní svých myšlenek.

Patří památky výhradně minulosti? Je možné středověké artefakty vnímat jako svědectví „doby temna“, nebo nám naopak dávají poznat pestrost okolního světa? A co nám mohou říci o dnešním světě tady a teď? Jak dochází k manipulaci s dějinami a mají humanitní a společenské vědy šanci obstát v moderní, hypertechnologické společnosti? Nejen tyto, ale i další otázky představí historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček v novém podcastu Centra raně středověkých studií.

Speciální díl podcastu natáčený s živým publikem ve znojemském podniku GaP. Poslechněte si zajímavé povídáni o středověkých ale i současných památkách Znojma. Archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti si tentokrát pozvali posilu, a to historická umění Jana Galetu z brněnského Semináře dějin umění, které se především zabývá moderní architekturou.

Na Moravě byl učiněn objev, který má potenciál přepsat historii. Archeologové zde nalezli malou kost z období kolem roku 600, na níž jsou vyryté runy. Navzdory naší slavné národní legendě o Cyrilu a Metoději, kteří měli přijít vzdělávat negramotné pohany, se tedy zdá, že Slované uměli číst a psát již několik staletí před příchodem věrozvěstů. Jak se dostala runová abeceda na naše území? Jak se vůbec šíří písmo napříč civilizacemi? A proč je lidé vlastně potřebují?

Když na konci 11. století přicházejí Normané na Sicílii – ostrov do té doby ovládaný Araby – vítá je doslova ráj na zemi: příjemné klima, čisté ulice, veřejné osvětlení, kanalizace i fontány. Ohromeni tímto luxusem, místo aby zemi pokořili a poražené nepřátele z ostrova vyhnali, vytváří Normané unikátní státní celek založený na soužití různých kultur a etnik. Království, jehož umělecká produkce v sobě snoubí islámské ornamenty, západní architektonické postupy a zářící mozaiky z řeckého východu.

Bazilika San Clemente, římský kostel ve čtvrti Laterano, ve svém podzemí ukrývá pro českého diváka možná překvapivou fresku. V zástupu postav není zobrazen nikdo jiný než Svatý Cyril, věrozvěst, který podle národních legend spolu se svým bratrem přinesl křesťanství do českých zemí. Světci Cyril aMetoděj, v našich končinách po staletí oslavovaní jako bratři věrozvěsti a patroni národa, byli totiž ve skutečnosti především evropskými intelektuály s mezinárodním rozhledem. Co dělali Cyril s Mětodějem v Římě? Jak vypadalo město, do nějž ve druhé polovině 9. století vstoupili? A proč mohou být oba bratři s trochou nadsázky považováni za jedny z průkopníků archeologie?

Může být i 21. století stoletím velkých objevů? Pliska, dnes malá vesnice na východě Bulharska, patří mezi vůbec největší evropské archeologické lokality. Už více než sto let zde archeologové zkoumají ruiny raně středověkého města, sídla bulharských chánů, které svou rozlohou převyšovalo i byzantskou Konstantinopol. Moderní archeologické metody nyní umožňují prozkoumat tuto ztracenou metropoli v rekordně krátkém čase a už nyní přináší skutečně pozoruhodné výsledky.

Speciální díl podcastu Středověk (jinak) trvá byl natáčen v prostorách brněnského Knihkupectví Barvič & Novotný na ulici Česká. Historik umění Ivana Folettiho a archeolog Jiří Macháček si budou povídat o knize Zápisky z cest 4: Jižní Kavkaz. Ta obsahuje články studentů brněnského Semináře dějin umění, kteří vycestovali za krásami Jižního Kavkazu, do Arménie, Gruzie a na území dnešního Turecka.