Může být i 21. století stoletím velkých objevů? Pliska, dnes malá vesnice na východě Bulharska, patří mezi vůbec největší evropské archeologické lokality. Už více než sto let zde archeologové zkoumají ruiny raně středověkého města, sídla bulharských chánů, které svou rozlohou převyšovalo i byzantskou Konstantinopol. Moderní archeologické metody nyní umožňují prozkoumat tuto ztracenou metropoli v rekordně krátkém čase a už nyní přináší skutečně pozoruhodné výsledky.

Speciální díl podcastu Středověk (jinak) trvá byl natáčen v prostorách brněnského Knihkupectví Barvič & Novotný na ulici Česká. Historik umění Ivana Folettiho a archeolog Jiří Macháček si budou povídat o knize Zápisky z cest 4: Jižní Kavkaz. Ta obsahuje články studentů brněnského Semináře dějin umění, kteří vycestovali za krásami Jižního Kavkazu, do Arménie, Gruzie a na území dnešního Turecka.

Speciální díl podcastu Středověk (jinak) trvá byl natáčen v prostorách brněnského Knihkupectví Barvič & Novotný na ulici Česká. Historik umění Ivana Folettiho a archeolog Jiří Macháček si budou povídat o knize Zápisky z cest 4: Jižní Kavkaz. Ta obsahuje články studentů brněnského Semináře dějin umění, kteří vycestovali za krásami Jižního Kavkazu, do Arménie, Gruzie a na území dnešního Turecka.

V údolí nedaleko Tišnova bylo ve 13. století založeno opatství Porta coeli, v překladu „brána nebes“. Opatství, které obklopovaly zalesněné kopce Vysočiny, skutečně dostálo svému jménu. Podobně jako další kostely a kláštery totiž představovalo bezpečné útočiště pro tělo i duši uprostřed temné, divoké krajiny. Do jaké míry přemýšleli středověcí stavebníci o synergii krajiny a architektury? Proč je třeba vyrazit při studiu středověkých staveb „do terénu“? A kdy se v našem vnímání zrodilo kategorické rozlišování mezi světským a posvátným?

Poslechněte si osmnáctý díl podcastu Středověk (jinak) trvá s historikem umění Ivanem Folettim a archeologem Jiřím Macháčkem. Pánové si tentokrát do pořadu pozvali archeoložku Věru Klontza, která popisuje svůj zážitek z archeologických vykopávek na Krétě. Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.

V roce 1954 byla v reakci na druhou světovou válku uzavřena takzvaná Haagská úmluva, která v případě budoucích ozbrojených konfliktů zavazuje k ochraně kulturního dědictví. S úmyslným ničením památek se ale napříč moderními dějinami setkáváme i mimo otevřené konflikty: jedním z nejvíce postižených regionů je v tomto ohledu patrně jižní Kavkaz. Z jakých důvodů se památky stávají terčem útoků? Mají historické stavby hodnotu jen pro archeology a kunsthistoriky, nebo s jejich ztrátou mizí kus každého z nás?

V polovině 13. století sahala Mongolská říše až k hranicím dnešní Evropy. Pro křesťany i muslimy, mezi kterými se táhly vleklé spory ve Svaté zemi, představovali Mongolové zprvu hrozbu, posléze však cenné potenciální spojence – i proto začali do Asie vysílat diplomatické a náboženské misie. Jak probíhala vzájemná komunikace?Jak mongolští chánové nahlíželi na dary evropských panovníků? A proč někteří křesťané odmítali pít kobylí mléko? Které náboženství nakonec u Mongolů zvítězilo?

Patří památky výhradně minulosti? Je možné středověké artefakty vnímat jako svědectví „doby temna“, nebo nám naopak dávají poznat pestrost okolního světa? A co nám mohou říci o dnešním světě tady a teď? Jak dochází k manipulaci s dějinami a mají humanitní a společenské vědy šanci obstát v moderní, hypertechnologické společnosti? Nejen tyto, ale i další otázky představí historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček v novém podcastu Centra raně středověkých studií.

Jaký měla literatura dopad na středověkou společnost? A jak tomu bylo v Byzantské říši? Jakými metodami lze přistoupit ke studiu středověké literatury a v čem spočívají rozdíly mezi klasickou, středověkou a moderní řečtinou? Do jaké míry dokázalo středověké publikum porozumět psanému textu a může být středověký epos poutavou četbou pro publikum dnešní? Hostem Jiřího Macháčka a Ivana Folettiho byla tentokrát filoložka, byzantoložka a překladatelka Markéta Kulhánková, která působí na Slovanském ústavu AV ČR a na Masarykově univerzitě.

Patří památky výhradně minulosti? Je možné středověké artefakty vnímat jako svědectví „doby temna“, nebo nám naopak dávají poznat pestrost okolního světa? A co nám mohou říci o dnešním světě tady a teď? Jak dochází k manipulaci s dějinami a mají humanitní a společenské vědy šanci obstát v moderní, hypertechnologické společnosti? Nejen tyto, ale i další otázky představí historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček v novém podcastu Centra raně středověkých studií.