Manažerský přístup k řízení projektů je nezbytný jak ve firmách, tak i ve výzkumných organizacích. Manažeři řídí a určují další vývoj jím svěřených organizací. To stejné platí o projektech, které musí být také manažersky řízeny. Vědečtí a výzkumní pracovníci mají ovšem často jiný pohled na význam slov „manažer“ a „manažerský přístup“ než zbytek veřejnosti.

V článku nazvaném díky zásahu nepřemýšlejícího titulkáře Lidových novin Kdo kamenuje humanitní vědy místo správného Kdo kamenuje společenské vědy, se Daniel Münich v pátek 18. 7. 2017 zabývá otázkou, proč jsou v naší zemi společenské vědy málo finančně podporovány.

Dovoluji si - jako manažer projektů v oblasti vědy a výzkumu - reagovat na článek Lumíra Krejčího a Kamila Parucha „Manažerský přístup a administrativa paralyzují českou vědu“. Na úvod musím říci, že s většinou dílčích a obecnějších závěrů i doporučení autorů dotyčného článku naprosto souhlasím, ne však s tím, vůči čemu se vymezuji v nadpise svého blogu.

Neúměrná administrativní zátěž a neschopnost najít odborníky, kteří by kvalifikovaně rozhodovali o financování vědy a výzkumu, paralyzují českou vědu. Za vším stojí stále více se prosazující manažerský přístup k řízení vědy, který však jde proti tomu, čím můžeme jako vědci obohatit společnost.

Nejsilnějším průmyslovým odvětvím v Česku je výroba aut. Bez strojírenské tradice a hi-tech vývoje by nebylo elektromobilů ani firem jako Škoda Auto či Tatra.

"Kdo je tu nejlepší, kdo je tu nejlepší", volala vědecká pracoviště a tloukla o stoly svými bibliometrickými profily. Ano, jde o parafrázi klasika. V dnešním blogu bude řeč o bibliometrických publikačních kvalitativních profilech, jejich historii u nás, o tom jak je (ne)číst a na co všechno nám odpověď nedají.

Po více než 70 let byla nejsilnějším motorem vědeckého pokroku v energetice vláda Spojených států. To jsou slova jednoho ze světově nejuznávanějších energetických analytiků Daniela Yergina z jeho knihy The Quest. Dnes je možné stále častěji zaslechnout hlasy, že Trumpova administrativa tomu učiní přítrž a výdaje na energetický výzkum výrazně zredukuje.

V České republice vznikla nová unikátní střediska pro laserovou fyziku: ELI a HiLASE. Laserový i optický výzkum má ale v zemi dlouhou tradici.

Poslední týdny hýbe slovenským výzkumným prostředím aféra okolo netransparentního rozdělování peněz z evropských dotací na výzkum a vývoj. Slovenské univerzity v poslední výzvě nezískaly ani jeden úspěšný projekt. Evropská unie včera zastavila financování ve čtyřech výzvách z Operačného programu Výskum a inovácie.

Má se jednat o Teslu mezi elektroboardy. O firmě XTND psali už ve Forbes, na crowdfundingové platformě kickstarter.com „vyrejzovali“ během letošního června skoro osm miliónů korun.