Navzdory dřívějším slibům vláda v rozpočtovém výhledu neplánuje výraznější navýšení veřejné podpory veřejných vysokých škol (VVŠ). Reprezentaci vysokých škol se to celkem přirozeně nelíbí a poslední týdny se hlasitě ozývá.

Michael Bojdys přinesl na Univerzitu Karlovu ERC grant za 38 milionů korun. Nyní s ním míří do Německa. Chemii vystudoval v britském Cambridge, pracoval v Liverpoolu i Berlíně. Na podzim 2015 získal Michael J. Bojdys, nyní pětatřicetiletý vědec, prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) ve výši 38 milionů na své pětileté bádání.

Peníze takříkajíc „na dřevo“ v podobě přímých dotací na výzkum a vývoj (VaV) jsou jeden z hlavních nástrojů české inovační politiky. Programy typu IMPULS, TIP či TRIO na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) anebo ALFA a EPSILON poskytované Technologickou agenturou České republiky (TA ČR) však mohou financovat i projekty, které by se uskutečnily bez ohledu na dotace.

V půli března upozornily Lidové noviny na nevídaný případ. Jedna z nejcennějších památek dějin vědy – Mendelův rukopis z roku 1865 o křížení hrachu, který položil základy genetiky – zmizela bez povolení z Česka. Asi dva roky byla ve Vídni, mimo starobrněnské augustiniánské opatství, kde ji geniální Gregor Mendel sepsal. Naštěstí už je zpět v ČR. Díky tomu si spis mohl v opatství prohlédnout i držitel Nobelovy ceny za chemii z roku 2015.

Jiří Nantl opět zhuštěně vystihl to, co se mnozí snaží mnoha slovy ... opovídávat. Totiž, že jakmile se podaří někde na krátkou dobu uplatnit systém hodnocení, který nastaví vědcům skutečné zrcadlo, okamžitě se stane tak výbušným politikem, že se jej žádný vládní představitel nedovolí ani zachovat.

Profesor Antonín Holý se věnoval základnímu výzkumu, který přinesl účinné látky proti viru HIV i hepatitidě. Jeho mateřský ústav patří dodnes k nejlepším institucím v ČR. Není v České republice slavnějšího vědeckého případu.

Česko v roce 2016 zřídilo jako první svého druhu u nás post vědeckého velvyslance v Izraeli. Ve kterých vědních oborech se rýsuje nejvýhodnější spolupráce? Kde může být výhodná pro Česko, kde pro Izrael a kde pro obě strany? V oborech kde jsou obě strany silné? Nebo jedna strana silná a druhá slabá. Upřímně říkám, že nevím. Jediné kde si jsem jist je, že ve společenských vědách je Izrael neskutečně vědecky silný, zatímco Česko velmi slabé.

Měřit vědeckou kvalitu či citace je věc ošidná. Jedním z těch neoddiskutovatelných kritérií úspěchu je však zisk grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Spočítali jsme, kolikrát se to Čechům mimo vlast podařilo. Bylo to jen ve 24 případech.

Laserové centrum excelence, jež je součástí výzkumného střediska HiLASE v Dolních Břežanech, má přinášet Česku prestiž a také nové nápady pro průmysl. Půjde na to 1,2 miliardy korun.

Jako reakci na příspěvek Vlastimila Růžičky a Vladimíra Majera O Metodice M17+, co je a co není zde uveřejňuji svůj dopis týmu IPN metodika za dne 27. 5. 2014.