Profesor Antonín Holý se věnoval základnímu výzkumu, který přinesl účinné látky proti viru HIV i hepatitidě. Jeho mateřský ústav patří dodnes k nejlepším institucím v ČR. Není v České republice slavnějšího vědeckého případu.

Česko v roce 2016 zřídilo jako první svého druhu u nás post vědeckého velvyslance v Izraeli. Ve kterých vědních oborech se rýsuje nejvýhodnější spolupráce? Kde může být výhodná pro Česko, kde pro Izrael a kde pro obě strany? V oborech kde jsou obě strany silné? Nebo jedna strana silná a druhá slabá. Upřímně říkám, že nevím. Jediné kde si jsem jist je, že ve společenských vědách je Izrael neskutečně vědecky silný, zatímco Česko velmi slabé.

Měřit vědeckou kvalitu či citace je věc ošidná. Jedním z těch neoddiskutovatelných kritérií úspěchu je však zisk grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Spočítali jsme, kolikrát se to Čechům mimo vlast podařilo. Bylo to jen ve 24 případech.

Laserové centrum excelence, jež je součástí výzkumného střediska HiLASE v Dolních Břežanech, má přinášet Česku prestiž a také nové nápady pro průmysl. Půjde na to 1,2 miliardy korun.

Jako reakci na příspěvek Vlastimila Růžičky a Vladimíra Majera O Metodice M17+, co je a co není zde uveřejňuji svůj dopis týmu IPN metodika za dne 27. 5. 2014.

Metodika M17+ navržená Sekcí místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace vyvolala řadu kritických diskusí a byla nedávno nazvána „dobře míněným polotovarem“. Chtěli bychom krátce poukázat na to, čím Metodika M17+ je a čím není, především v porovnání s principy hodnocení jednak navrženými v projektu IPN Metodika a jednak aplikovanými AV ČR v roce 2015.

Metodika M17+ navržená Sekcí místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace vyvolala řadu kritických diskusí a byla nedávno nazvána „dobře míněným polotovarem“. Chtěli bychom krátce poukázat na to, čím Metodika M17+ je a čím není, především v porovnání s principy hodnocení jednak navrženými v projektu IPN Metodika a jednak aplikovanými AV ČR v roce 2015.

Čeští vědci a kriminalisté dokázali díky analýzám degradované DNA a srovnáním s žijícími potomky identifikovat třináct Němců zavražděných v květnu 1945 v Dobroníně u Jihlavy. Moderními metodami umějí též rozpoznat padělané směnky, vytěžit informace z palubních systémů vozidel nebo lokalizovat podezřelé pomocí GPS stop z mobilů. Právě těmito konkrétními úspěchy argumentuje Kriminalistický ústav Praha (KÚP), když představuje svůj klíčový výzkumný projekt: vznik centrály forenzních věd v pražské Zbraslavi. Má stát asi dvě miliardy korun, přičemž největší část by měla jít z unijních fondů ministerstva školství.

Je tomu již pár let, někdy v období rozjezdu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), kdy jsem na jednom setkání zaslechl téměř apokalyptický povzdech: „Jednou přijde doba, kdy budeme muset umět doložit, že skartovačka pořízená z projektových peněz skartuje pouze dokumenty pořízené z tohoto projektu.“

Stávající kafemlejnek prý definitivně končí. Po roce 2020 ho má údajně nahradit hodnocení podle Metodiky 2017+. Sliby chyby. Nevěřím tomu, protože by již dávno musely probíhat intenzivní přípravy. Nejspíše se myslím zopakuje historie a jako provizorium bude na další "přechodné" období schválen kafemlejnek 2.0. Snahy o zavedení celonárodního institucionálního hodnocení v minulosti selhaly již mnohokrát a selžou i nyní. Není již načase se z dosavadních chyb poučit, neopakovat je a zkusit to jinak?