„Jiří Drahoš je významná osobnost vědy a vítám každého kvalitního kandidáta na prezidenta České republiky,“ řekl v rozhovoru Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy (UK), jenž vede školu s rozpočtem 9,5 miliardy korun na rok.

Nejen výkonnější solární panely, ale též zájem o širší souvislosti „čisté“ energetiky. O to jde Centru pokročilé fotovoltaiky (CAP), které vzniká v Praze za 164 milionů korun z unijních fondů. Ideovým otcem je Tomáš Markvart z University of Southampton, jenž se vrací do Česka, odkud roku 1968 emigroval před vojsky Varšavské smlouvy.

Vysokoškolské systémy Česka a Slovenska mají z historických důvodů mnoho společných rysů. Po rozdělení Československa v roce 1992 se vydaly každý svým směrem. Jozef Hvorecký komentuje navrhovanou novelu slovenského zákona č. 131/2002 Z.z. o vysokých školách, která zavádí čtyři různé kategorie profesorů.

Na mnoha českých fakultách se klaní h-indexu jako posvátné krávě. Touto chatrnou berličkou si nejvíce pomáhají tam, kde si ohledně kvalitní vědy nejsou jisti v kramflecích, kde se dá bez uzardění vydávat i chabý výzkum za špičkový a jedinečný a kde si akademici navzájem moc nedůvěřují.

Právě jsem dočetl studii Jana Kouckého a Aleše Bartuška (dále jen „autoři“) Bohatství v rozmanitosti: Profily veřejných vysokých škol a fakult v ČR 2016 (dále jen „studie“) vydanou Střediskem vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky studie jsou pozitivní: všude bohatství a rozmanitost. Tak to ale není, stav našich univerzit není dobrý a málo se přibližuje stavu normálnímu v civilizovaných zemích.

Jmenuje se Anna O. Szust, přechýleně Anna O. Szustová. Je to Polka. Působí jako docentka na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani; na tamní katedře filozofie se věnuje dějinám vědy. Napsala spoustu článků otištěných v odborných časopisech a kapitol v knížkách, přičemž jejich kompletní výčet uvedla v profesním životopise na serveru Academia. edu, na jakémsi akademickém Facebooku. Milá, seriózní, černovlasá docentka. S jedinou vadou. Anna O. Szust neexistuje.

V pondělí 3. 4. se na webové stránce Nejvyššího kontrolního úřadu objevila tisková zpráva s razantním názvem Grantová agentura ČR nepodporovala větší provázanost výzkumu a praxe. Podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu nepodporovala Grantová agentura České republiky (GA ČR) v letech 2011-2015 oblasti výzkumu s největším potenciálem pro praktické využití a větší propojení základního a aplikovaného výzkumu.

Úspěch. Mezi třicítkou vědeckých záměrů, jež mají zajistit „týmování“ výkonnostně slabších zemí s těmi silnějšími, je hned šest projektů řízených z Česka. Zaměří se na rostlinnou biologii, robotiku, mikroskopii, nanotechnologie, fotoniku a zdraví.

Ve středečních Lidovkách (5.4. 2017) vyšlo mé kratinké bilancování více než tříletého působení současné vlády v oblasti výzkumu a vývoje (VaV). Moc pochvalné není. Do rozsahu 1500 znaků se mi vešlo jen telegrafické shrnutí. Zde mám prostoru kolik chci, lépe řečeno, kolik pozornost čtenářů snese, takže stručnou bilanci z Lidovek (níže tučně - v původní podobě zaslané redakci) zde trochu rozvinu.

Ministerstvo školství hodlá podpořit „excelentní výzkum“. Už se ale objevuje kritika, zda jej zvolená hodnoticí kritéria odhalí. O peníze soutěží 130 vědeckých projektů za 42 miliard.