Blogy a komentáře
Řada evropských zemí s velkým výzkumným potenciálem a výbornými vědeckými výsledky nemá speciální zákon o podpoře výzkumu. My v Česku takový zákon máme, chystá se nový.
Kdo se v oblasti tvorby a využití znalostí nějakou dobu pohybuje, nemohl si nevšimnout zajímavého jevu. Ve světě podporují Reserch and Development, Forschung und Entwicklung nebo Recherche et Development (tedy výzkum a vývoj), někde taky Science and Technology a skoro vždy taky inovace. U nás (aspoň podle toho, co je slyšet ve veřejném prostoru) se ale mluví víc a více o podpoře „vědy a výzkumu“.
CERGE-EI a pan redaktor Rychlík věnují velmi podstatnou část svého času problematice predátorských časopisů. Na rozdíl od problematiky vědeckých podvodů a reprodukovatelnosti (např. přehled z roku 2016), kterou považuji za důležitou a boj s ní za tak nevyhnutelný, že jsme na toto téma řešili pětiletý grant, mne predátorské časopisy vůbec nevzrušují. Vždyť je to přece úplně jedno, kde jsem text opublikoval, pokud je věcně správný?
„Myslím, že můžeme spolupracovat, a je to lepší, než kdyby to každý z nás dělal zvlášť," řekl Ofir Akunis, izraelský ministr pro vědu a technologie, který přijel do Česka.
Think tank IDEA v polovině června zveřejnil studii, první svého druhu v Česku. S využitím vědcům dostupných dat a s využitím moderních ekonometrických metod přinesla u nás vůbec první kvantitativní odhady dopadů veřejných dotací firemního výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) strany MPO. Asi hlavním zjištěním studie je, že žádné významnější dopady tyto programy dosud nevykazují.
Veřejné peníze štědře prýští na vývoj leteckých motorů, turbín, robotů, čidel, ale i lepších staviv nebo chemikálií a hojivých mastí... Škála podpořených oborů a firem je v Česku velice pestrá.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které je od 1. července 2017 pověřeno vedením seznamu výzkumných organizací, zveřejnilo 16. června na své webové stránce dodatečnou informaci Význam zápisu v seznamu výzkumných organizací pro žadatele o zápis do tohoto seznamu.
Na společenskovědní výzkum dává Česko nejmenší podíl prostředků v celé EU. Nejde přitom o záměr, ale o náhodu, která ovšem některým přišla vhod. Nízká kvalita a relevance našeho společenskovědního výzkumu je neblahým dědictvím totalitních režimům, kterým tyto vědy sloužily. Korunu všemu posléze nasadil kafemlejnek.
Omlouvám se panu Srholcovi, že jsem se semináře dne 15.6.2017 nezúčastnil. Ale možná bych, stejně jako můj kolega, čestný předseda AVO, nedostal slovo. Omlouvám se i za to, že jsem necitoval další práce pana Srholce a jeho kolegů, které nepochybně vedou ke zlepšení situace v oblasti evidence based policy. Připouštím, že shoda mezi prezentací dne 15.6. a jednáním o státním rozpočtu byla dílem náhody.
Když mě kolegové upozornili na blog Miroslava Janečka, člena předsednictva Asociace výzkumných organizací (AVO), který nevybíravě napadl moji práci i mě osobně (k přečtení zde a zde), začal jsem se obávat, že přichází s pádnými argumenty, co jsme udělali špatně, anebo – nedej bože – objevil v naší studii chybu. Nikdy nelze zcela vyloučit, že se přes všechno úsilí něco přehlédne, a že to neodhalí ani oponenti. Po přečtení jeho blogu jsem si však zhluboka oddechl.
- Rut Bízková
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Ladislav Krištoufek
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Vlach
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka