Zobrazení položek podle značky: financování

Český statistický úřad přinesl výsledky ročního šetření o výzkumu a vývoji. V České republice se za rok 2015 vynaložilo celkem 88,7 mld. Kč. Výdaje na VaV tedy nadále rostou, tempo růstu však zpomalilo.

Navrhly ji čtyři desítky z 54 ústavů Akademie věd a na sněmu byla jasně zvolena nástupkyní Jiřího Drahoše. Po prezidentově podpisu začne jednat i s politiky. „V žádném případě bychom nesouhlasili, aby rozpočtová kapitola Akademie věd spadla pod plánované ministerstvo výzkumu,“ říká biochemička Eva Zažímalová. S kolegy se obává eventuálních politických tlaků.

Rozpočet pro vysoké školy na rok 2018 by se měl navýšit o 4,5 miliardy korun. Vzrůst by měly platy pedagogických a akademických pracovníků a také stipendia pro doktorandy. Po dnešním jednání s vysokoškolskými odbory, Českou asociací doktorandů a Studentskou komorou Rady vysokých škol to řekla ministryně Kateřina Valachová.

Začátek nového roku je podle mého názoru dobrým okamžikem pro jakousi soukromou aktualizovanou inventuru mých názorů na hlavní otázky vědní politiky v České republice, a to i v souvislosti s tím, že jsem jedním z poradců premiéra pro oblast výzkumu a vysokých škol. Následující text je pokusem o takový přehled. Některé pasáže jsou sice více či méně opakováním toho, co jsem už někde napsal, ale myslím, že to nevadí – platí přece, že opakování je matkou moudrosti...

Dne 15. 12. 2016 vydal Český statistický úřad podrobné údaje o přímé veřejné podpoře výzkumu a vývoje v České republice za roky 2000 - 2015.

Tento text je reakcí na článek Michaela Šebka “R.I.P. kafemlejnku, přichází Bílá paní”, který vyšel na portále vedavyzkum.cz 5. 12. 2016 a je reakcí na můj předchozí článek z 2.12.

Stálicí debat o české vědní politice je otázka správného poměru institucionálního a grantového financování. Tedy poměru prostředků, které výzkumné instituce získávají podle určitého klíče od státu, oproti prostředkům, které na základě soutěže v jednotlivých grantových schématech přinášejí na domovské instituce ve formě projektů jednotliví vědci či vědecké týmy.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na svém zasedání 7. prosince schválila státní rozpočet na rok 2017 se schodkem 60 mld. Kč. Na podporu oblasti výzkumu, vývoje a inovací jsou zahrnuty výdaje v celkovém objemu téměř 40,2 mld. Kč, což proti roku 2016 představuje zvýšení výdajů o 4,5 mld. Kč. Na návrh vicepremiéra Bělobrádka přidá sněmovna 100 milionů korun na platy akademických pracovníků na vysokých školách.

Po letech čekání spatřil světlo světa návrh nové metodiky hodnocení výzkumných organizací - Metodika 2017+ (M17+). Když se podaří vypořádat připomínky ministerstev atd. a M17+ schválí vláda, možná nahradí současné kafemlejnkové hodnocení. Vše ale může skončit i nějakým nezvládnutým zdegenerovaným hodnocením. M17+ v letech 2017-2018 počítá pouze s osekanou verzí dosavadního kafemlejnkového hodnocení.

Český statistický úřad vydal publikaci Informační ekonomika v číslech 2016. Její součástí jsou i údaje o pracovnících v ICT a finančních zdrojích investovaných do výzkumu a vývoje v této oblasti. Ty aktuálně tvoří více než 13 % celkových výdajů na VaV v ČR.