Každoroční porcování institucionální podpory výzkumu na vysokých školách bez dlouhodobějších principů a doprovázené každoročním zpožděním znejišťuje a brzdí koncepční rozvoj škol a jejich výzkumných týmů. Pochybné proporce, v jakých je podpora mezi školy a obory rozdělována, jsou stále poplatné kafemlejnku, který oficiálně skončil již před lety.

Václav Hořejší, letošní držitel ocenění Česká hlava, se ve svém blogu zamýšlí nad tím, co ho letos ve vědě zaujalo, co se povedlo a nepovedlo a co nám přeje v roce 2021.

Přijde mi, že český stát, tedy hlavně vláda a její ministerstva, nevyužívají dostatečně možností, které jim v boji proti covid-19 nabízí česká věda. Udělal jsem si narychlo a zběžně přehled resortně orientovaného výzkumu v Česku a Německu. Rozdíl je to diametrální. Pokud mi něco důležitého uniklo, dejte mi prosím vědět.

Česko má v oblasti nanovláken velmi silnou pozici – postavenou na technologii Nanospider, staré necelých dvacet let. „Díky ní jsme předběhli svět a dokážeme vyrábět nanovlákna v té nejvyšší kvalitě,“ říká Lenka Mynářová, spolumajitelka společnosti Nafigate, která rozjíždí výrobu nanomembrán pro roušky a respirátory, ale i filtraci vody a vzduchu.

Zakladatel nadějného startupu Pekat Vision Petr Šmíd se vyhlídkami umělé inteligence zabýval už při studiích na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval v roce 2007. Tehdy na fakultě převládal názor, že umělé neuronové sítě jsou sice zajímavým, ale z hlediska praktického využití asi překonaným směrem výzkumu.

Počátkem října jsme se jako každoročně dozvěděli jména vědců, kteří si v prosinci převezmou to nejprestižnější z vědeckých ocenění – Nobelovu cenu – z rukou švédského krále (zde musím upřesnit: letos proběhne jakési distanční předání, které by mělo být napraveno o rok později). Dobu napjatého čekání na tuto slávu už třicet let zpestřuje zářijové vyhlašování Ig Nobelových cen (IgNC).

Tým odborníků proslulé národní laboratoře v americkém Princetonu už rok spolupracuje s českými vědci na projektu nového fúzního experimentálního zařízení, které by mělo do tří let stát v pražské Libni. Aktivity laboratoře financuje ministerstvo energetiky ve Washingtonu.

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. 

Zhruba před rokem jsem zde položil řečnickou otázku, zda má ještě smysl psát o fyzice (či jiných vědách) česky. Nyní se pojďme zamyslet nad navazující otázkou: Co k takovému psaní potřebujeme? Nemyslím tím papír a pero či textový editor v počítači, ale spíše jisté znalosti pravopisu a gramatiky, ale hlavně schopnost formulovat myšlenky a vystavět sdělení. A ještě jedna důležitá součást chybí, ne? … No ano! Ještě schází odborná terminologie neboli názvosloví.

Nová aplikace IDEA mapuje citační ohlas českých výzkumných pracovišť. Otevřela tím okno do nové dimenze hodnocení v českém vědeckém vesmíru. Doposud se totiž publikační výsledky českých pracovišť posuzovaly výhradně podle významu časopisů, kde články vyšly. Bylo tomu jak v zapuzeném kafemlejnku, tak v následnické Metodice 2017+.