Agentury „propagující vědu“ předstírají vazby na EU a zkoušejí „sosat“ z grantů.

11. listopadu vyšly na tomto portálu dva texty, jeden od Daniela Münicha a druhý od Michaela Šebka, které komentují nedávno zveřejněné výsledky II. pilíře hodnocení výzkumných organizací. Následně vyšel 14. listopadu druhý článek Michaela Šebka, v němž odmítá Münichovu kritiku. Rozhodl jsem se být samozvaným rozhodčím jejich sporu. Můj verdikt: na body vítězí jasně Münich.

Novináři, politici, ale i mnozí lidé z vědecké branže se často podivují, proč tak málo českých vědců nedosáhne na poměrně tučné granty od Evropské výzkumné rady (ERC). Někteří z nich soudí, že hlavním důvodem je to, že „naše výzkumná pracoviště až na pár výjimek nevytvářejí prostředí, které přeje podávání žádostí a řešení výzkumných projektů.“

Za hrubý a záludný faul na fakta o připravovaném Ministerstvu pro výzkum a vývoj jakožto ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj a nedovolené matení veřejnosti uděluji Jiřímu Nantlovi červenou katru. Uvedených činů se dopustil v článku Co by (také) znamenalo ministerstvo vědy aneb souvislosti, o kterých se nemluví.

Tento text je polemikou s článkem Dana Münicha „Co všechno unese druhý pilíř kafemlejnku“. V předchozím textu „Výběr excelentních výsledků – Pohled do kuchyně Panelu pro technické a informatické vědy“ věnované Panelu EP04 jsem podrobněji popsal jeho práci a metody, kritéria a postupy, které při výběru použil. Laskavému čtenáři doporučuji si nejprve tento text přečíst, protože na něj budu v dalším občas odkazovat.

Úřad vlády zveřejnil výsledky Hodnocení'15 v II. pilíři kafemlejnku. U většiny výsledků však chybí solidnější odůvodnění toho, proč byl výsledek zařazen mezi excelentních 20 %. Řadu výsledků doprovází pouze vágní odkaz na bibliometrické údaje, někdy absentuje odůvodnění úplně a u nemalého počtu výsledků prostě není uvedeno nic. Nad tím, co bylo zveřejněno jako výsledek mnohaměsíčního úsilí expertních panelů, lze jen nevěřícně zakroutit hlavou.

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace nedávno na svém webu zveřejnila výsledky dalšího kola výběru excelentních výsledků podle Pilíře II Metodiky. Dá se očekávat, že výběr i jeho metodika budou opět předmětem mnoha debat a možná i kritiky. Tak aby měli kolegové o čem diskutovat, rozhodl jsem se podrobněji popsat práci hodnotícího panelu EP04 Technické a informatické vědy, který jsem již podruhé vedl.

Vláda před nedávnem schválila věcný záměr zákona o podpoře výzkumu, který zejména obsahuje návrh zřídit nové ministerstvo výzkumu, vývoje a inovací. To je deklarovaná hlavní ambice Pavla Bělobrádka jako místopředsedy vlády zodpovědného nyní za tuto oblast.

Očekávání zbrusu nové metodiky hodnocení výzkumných organizací zvané Metodika 2017+ zastínilo skutečnost, že stále ještě probíhá hodnocení kafemlejnkové. Konkrétně Hodnocení'15 a Hodnocení'16. Poslední schválené je Hodnocení'14 zahrnující vědecké výsledky z dávných let 2009-2013. Pokud se nestane zázrak, bude i v roce 2017 ministerstvo školství našich cca 25 miliard veřejné podpory vysokým školám rozdělovat podle 3-7 let starých výsledků zatížených absurditami zavádění kafemlejnku.

Profesorka a senátorka Eva Syková, kdysi mocná persona české vědy, se pozvolna vytrácí z vědeckého prostředí. Aféra kolem kmenových buněk, s níž přišla Česká televize, má řadu dozvuků.