Zobrazení položek podle značky: financování

Děkanky a děkani filozofických fakult kritizují dlouhodobé podfinancování humanitních a společenskovědních disciplín. O konkrétních dopadech i možných řešeních hovořila předsedkyně a předseda Asociace děkanů filozofických fakult Michaela Hrubá a Robert Antonín.

Tomáš Polívka, přední český odborník na fotosyntézu, se v říjnu 2022 stal místopředsedou vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, kde je zodpovědný mimo jiné za hodnocení v rámci Metodiky 2017+. Využívají podle něho výzkumné organizace výsledky hodnocení dostatečně? A jaké jsou podle něj stinné stránky přechodu na otevřený způsob publikování?

Výroční šetření Českého statistického úřadu mimo jiné potvrzuje katalyzační funkci komerčního sektoru pro výkonnost českého výzkumu a vývoje. Ve srovnání s podílem veřejného sektoru například dynamicky roste hodnota finančních prostředků, které na výzkumné aktivity vynakládají zahraniční, komerčně zaměřené subjekty.

Rámcové programy pro výzkum a inovace se dlouhodobě těší značnému zájmu vědecké komunity. Platí to i pro právě probíhající program Horizont Evropa. Analýza aktuálních dat z dílny Technologického centra AV ČR ukazuje, že odhodlání výzkumných týmů a jednotlivců účastnit se mezinárodního výzkumu značně převyšuje možnosti tohoto rámcového programu.

Technologické centrum AV ČR představuje novou brožuru ze série VADEMECUM – Pravidla financování projektů Horizontu Evropa. Nově zveřejněný materiál poradí, jak sestavit ideální rozpočet projektu, objasní nákladové kategorie i to, jaké typy finančních auditů lze očekávat.

Nová výzva na podporu humanitních a sociálněvědních oborů, která vznikla na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kritizuje současnou výši platů vědců a pedagogů v těchto oborech. Níže přikládáme oficiální vyjádření iniciátorů výzvy i znění otevřeného dopisu.

Minule jsem probral, jak ministerstvo školství promítlo výsledky národního hodnocení vědy do rozdělení institucionální podpory výzkumu mezi vysoké školy. Byl na to velký ohlas a mnozí se ptali, jak to proběhlo na Akademii věd ČR (dále jen AV ČR).

Otázka zjednodušování finančních a administrativních pravidel rámcových programů EU pro výzkum a inovace je velice skloňovaným tématem již řadu let. Cílem je přispět k nižší chybovosti a snížení administrativní zátěže, a tím přispět k vyšší atraktivitě programu. Dle slov Evropské komise je třeba více zaměřit pozornost na vědecké výstupy a méně na finanční řízení a kontroly. Jaké konkrétní nástroje se chystá Evropská komise použít?

Mezi přicházejícími ukrajinskými výzkumníky, akademickými pracovníky a studenty jsou převážně zastoupeny ženy. Muži zůstávají v zemi kvůli branné povinnosti nebo vykonávají povolání důležitá pro chod země. Agentura už v únoru, ve spolupráci s ministryní Helenou Langšádlovou, nabídla finanční podporu, na kterou vyčlenila 10 milionů korun.

Výdaje na výzkum a vývoj v Česku dosáhly v roce 2020 rekordní částky 113,4 miliardy korun, výrazně se však zpomalilo tempo jejich růstu. Nárůst počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji se téměř zastavil. Český statistický úřad zveřejnil podrobné údaje o výzkumu a vývoji v České republice za minulý rok.