Zobrazení položek podle značky: politika VaV

Články s otevřeným přístupem mají citační impakt větší až o 18 %. To alespoň ukazuje nová studie, která se zabývá kvantitativní analýzou charakteru a míry rozšíření otevřeného přístupu k vědeckým publikacím.

Dne 25. července 2017 se v Tallinnu odehrálo neformální jednání evropských ministrů pro výzkum a inovace v rámci estonského předsednictví v Radě EU. Projednávala se dvě hlavní témata: zdůvodnění investic do výzkumu a inovací a v evropská partnerství v této oblasti.

V posledních dvou letech se v mediích objevují informace o zřízení pozic vědeckých diplomatů na českých ambasádách ve vybraných zemích. Zatím byli jmenováni se značnou mediální pompou dva diplomati a jejich počet by se měl v dalších letech zvýšit. Jaké jsou destinace, kam “ambasadory“ naší vědy vysíláme, a hlavně jaký je profesní profil a zkušenosti osob, které byly na tyto posty vybrány.

Hodiny strávené výzkumem k většímu příjmu u evropských akademiků nevedou. To ukazuje nová studie uveřejněná v květnu 2017 v časopise Science and Public Policy, která se zaměřila na nejlépe placené akademiky v Evropě. Zkoumala vztah výše výdělku, pracovních činností a produktivity.

Úřady si oblíbily zveřejňovat důležité výzvy akademické obci v době, kdy na vysokých školách vládnou prázdniny. Dokladem je nedávná výzva ministerstva školství (MŠMT) k předkládání žádostí o dotace na podporu akademických mobilit.

Nad probíhající debatou o výši doktorandských stipendií si kladu principiální otázku: má výše příjmů doktorandů být odpovědností státu, když stát přímo neurčuje ani výši příjmů akademických pracovníků?

Chtěl jsem původně psát reakci na příspěvek Daniela Münicha o hodnocení výzkumu. Ale ono se to dá vlastně shrnout do jedné věty: „Řešení neřešitelného může vést jen k paskvilům.“ Proč je masové hodnocení neaplikovatelné nejen na celou českou vědu, ale dokonce i na jen relativně homogenní Akademii věd, jsem psal už před delší dobou a nic se na tom nezměnilo (dále také zde). Takže není třeba si třepit klávesnici.

V rámci estonského předsednictví Rady Evropské unie byla otevřena konzultace zaměřená na oblast výzkumu, vývoje a inovací v Evropě. Jejím cílem je shromáždit názory hlavních stakeholderů.

Jedním z nevyhnutelných důsledků Brexitu je také odchod Velké Británie z Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Britská vláda včera uveřejnila dokument, ve kterém se hlásí k zodpovědnosti a nadále počítá s pokračováním spolupráce se společenstvím.

Dne 7. 7. 2017 zveřejnil Úřad vlády ČR svůj nový bulletin z 326. a 327. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rekapituluje některé nejdůležitější události, které se v české vědní politice odehrály za poslední dva měsíce.