Zobrazení položek podle značky: věda
Ohlédnutí za třiceti lety ve vědě
Třicet let není nijak významně „historicky dlouhá“ doba, ale přesto – nebylo by již přínosné zamyslet se nad vývojem českého vědeckého prostředí v době „po sametu“? Abych šel příkladem, pokusím se zde o velmi zkratkovitý osobní pohled na minulá tři desetiletí okem běžného „dělníka vědy“, který roku 1989 zakončil vysokoškolská studia a stal se vědeckým aspirantem.
Festival vědy 2019
Sedmý ročník Festivalu vědy se uskuteční 4. září 2019 v pražských Dejvicích. Na Vítězném náměstí a přilehlém okolí se představí více než 100 vystavovatelů. Těšit se můžete na expozice vysokých škol, ústavů Akademie věd, volnočasových institucí a firem. Tématem letošního ročníku je „Věda v profesích“.
Going global: česká věda v EU po roce 2004
U příležitosti euro-voleb přinesl časopis Nature řadu článků o nedávné minulosti a budoucnosti vědy v EU. O Česku se tam toho bohužel moc nedozvíme. Naštěstí a shodou okolností ve stejnou dobu vyšla nová interaktivní studie IDEA, kde se na postupnou globalizaci české vědy můžeme podívat podrobně.
Filip Vostal: Reflexivní spolutvůrkyně
V duchu výzvy Jakuba Eberleho jsem se rozhodl na jeho podnětnou úvahu o asymetrii mezi globální sociální vědou a lokální společenskovědní expertízou krátce reagovat. Jakubova poznámka o potřebě „překladu” nebo syntézy často komplexních poznatků vyjádřených ve specifickém žargonu a lokálně produkovaným vědění s kontextuální relevancí je samozřejmě namístě.
V Olomouci se ve dnech 23. až 28. dubna 2019 uskuteční 54. mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Těšit se můžete nejen na filmy, ale i na workshopy, hudební vystoupení a zajímavé hosty. Přijede evoluční biolog Richard Dawkins nebo egyptolog Zahi Hawaas.
Mentoring pro začínající vědkyně a vědce
Národní kontaktní centrum - Gender a věda spustilo registraci na další ročník mentoringového programu, jehož cílem je pomoci (post)dokotrandům a (post)doktorandkám s rozjezdem vědecké kariéry a ujasněním jejího směřování. Přihlašování je možné do 8. března 2019.
Jiří Grygar: 100 let české vědy
JIří Grygar, přední český astronom a astrofyzik, ve svém komentáři mapuje uplynulých sto let české vědy. České podnebí nebylo vždy k vědě vlídné, přesto se dokázala příznivě rozvíjet. Jak je na tom ale česká věda dnes? Je její příznivý vývoj v ohrožení? Nad tím se Jiří Grygar zamýšlí v následujících řádcích.
Noc vědců 2018
Už od roku 2005 se z podnětu Evropské komise každoročně koná Noc vědců. Letos se uskuteční 5. října na více než třech desítkách míst České republiky. Motto akce je „100 let české vědy“ a lidé libovolného věku, vzdělání či zájmů budou moci opět navštívit vědecké ústavy, výzkumná centra, univerzity, muzea, science centra i nemocnice.
Vláda ve středu 27. června 2018 schválila finální verzi Programového prohlášení vlády České republiky. Část prohlášení je věnována oblasti vědy a výzkumu.
Minulý týden byly Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR zřízeny dva podvýbory, které se budou zabývat problematikou vědy, výzkumu a vývoje a vysokých škol. Jedná se o Podvýbor pro vědu a vysoké školy a Podvýbor pro vědu, výzkum a inovace.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka