CERGE-EI a pan redaktor Rychlík věnují velmi podstatnou část svého času problematice predátorských časopisů. Na rozdíl od problematiky vědeckých podvodů a reprodukovatelnosti (např. přehled z roku 2016), kterou považuji za důležitou a boj s ní za tak nevyhnutelný, že jsme na toto téma řešili pětiletý grant, mne predátorské časopisy vůbec nevzrušují. Vždyť je to přece úplně jedno, kde jsem text opublikoval, pokud je věcně správný?

„Myslím, že můžeme spolupracovat, a je to lepší, než kdyby to každý z nás dělal zvlášť," řekl Ofir Akunis, izraelský ministr pro vědu a technologie, který přijel do Česka.

Think tank IDEA v polovině června zveřejnil studii, první svého druhu v Česku. S využitím vědcům dostupných dat a s využitím moderních ekonometrických metod přinesla u nás vůbec první kvantitativní odhady dopadů veřejných dotací firemního výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) strany MPO. Asi hlavním zjištěním studie je, že žádné významnější dopady tyto programy dosud nevykazují.

Veřejné peníze štědře prýští na vývoj leteckých motorů, turbín, robotů, čidel, ale i lepších staviv nebo chemikálií a hojivých mastí... Škála podpořených oborů a firem je v Česku velice pestrá.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které je od 1. července 2017 pověřeno vedením seznamu výzkumných organizací, zveřejnilo 16. června na své webové stránce dodatečnou informaci Význam zápisu v seznamu výzkumných organizací pro žadatele o zápis do tohoto seznamu.

Na společenskovědní výzkum dává Česko nejmenší podíl prostředků v celé EU. Nejde přitom o záměr, ale o náhodu, která ovšem některým přišla vhod. Nízká kvalita a relevance našeho společenskovědního výzkumu je neblahým dědictvím totalitních režimům, kterým tyto vědy sloužily. Korunu všemu posléze nasadil kafemlejnek.

Omlouvám se panu Srholcovi, že jsem se semináře dne 15.6.2017 nezúčastnil. Ale možná bych, stejně jako můj kolega, čestný předseda AVO, nedostal slovo. Omlouvám se i za to, že jsem necitoval další práce pana Srholce a jeho kolegů, které nepochybně vedou ke zlepšení situace v oblasti evidence based policy. Připouštím, že shoda mezi prezentací dne 15.6. a jednáním o státním rozpočtu byla dílem náhody.

Když mě kolegové upozornili na blog Miroslava Janečka, člena předsednictva Asociace výzkumných organizací (AVO), který nevybíravě napadl moji práci i mě osobně (k přečtení zde a zde), začal jsem se obávat, že přichází s pádnými argumenty, co jsme udělali špatně, anebo – nedej bože – objevil v naší studii chybu. Nikdy nelze zcela vyloučit, že se přes všechno úsilí něco přehlédne, a že to neodhalí ani oponenti. Po přečtení jeho blogu jsem si však zhluboka oddechl.

Všichni ten příběh známe – člověk ztratí klíče od domu a jde je v noci hledat. Hledá pouze pod rozsvícenými lampami a po neúspěšném hledání skončí se závěrem, že „klíče nikde nejsou“. Nedávno jsem měl možnost opět diskutovat o hodnocení programů podpory aplikovaného výzkumu nad výsledky jedné ze série studií CERGE-EI a já si tak trochu připadal jako v tomto příběhu...

Reaguji na článek Daniela Münicha "Dejte peníze, ale na nic se nás moc neptejte". V řadě bodů se s ním dá souhlasit. Zároveň je v jeho článku i celá řada nepochopení podstaty problému.