facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Pokud bychom začátek 21. století měli nějak pojmenovat, silným kandidátem by mohl být název „věk dat“. Připojení k internetu se od roku 1991, kdy byl WWW vynalezen a použit v CERNu, stalo součástí života široké veřejnosti. A právě připojení k internetu umožňuje dostupnost velkého množství dat jeho uživatelů ať už ze soukromé, nebo veřejné sféry, výzkumné pracovníky nevyjímaje.

8. 11. 2019

Aktuálním trendem ve vědě je otevřený přístup k vědeckým výsledkům. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy se rozhodla prověřit, jak jsou na tom autoři UK s otevřeným publikováním a sestavila žebříček svých open access šampionů. V jeho čele se umístil profesor Michal Hocek z Přírodovědecké fakulty. Výhody a úskalí otevřeného přístupu komentuje v rozhovoru pro online magazín Univerzity Karlovy iForum.

6. 11. 2019

Univerzita Karlova

Naposled byly výsledky vysokých škol obodovány kafemlejnkem (dle Metodiky 2013) v rámci Hodnocení 2016. Šlo o výsledky publikované v roce 2015. Pak přišla Metodika 2017+, která kafemlejnek nahradila oborovým peer-review hodnocením v řadě dimenzí. Poprvé šlo o výsledky z roku 2016. Navzdory tomu ministerstvo školství mezi vysoké školy peníze i na rok 2019 rozdělilo zjednodušenou verzí původního kafemlejnku.

5. 11. 2019
Daniel Münich
Array
(
)

Už téměř 15 let nabízí projekt Otevřená věda talentovaným středoškolákům možnost absolvovat stáže v Akademii věd ČR. Ani v roce 2020 tomu nebude jinak. Podzimní náborová kampaň právě vrcholí, od začátku listopadu mohou studenti vybírat z databáze stáží Otevřené vědy.

4. 11. 2019
Akademie věd ČR
Array
(
)

Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. Michal Kolář strávil několik let v zahraničí, v současnosti je zpátky v Praze, kde působí na Vysoké škole chemicko-technologické. Za svou činnost byl v roce 2012 oceněn Cenou Jean-Marie Lehna za chemii. Jak si představuje, že by věda mohla vypadat v budoucnu? A jak se liší přístup vědců ve Francii od těch v Čechách?

4. 11. 2019

Francouzské velvyslanectví v Praze

„Dominance mužů v oblasti technologií může potichu zvrátit dekády pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů.“ Citace expertky na využívání umělé inteligence na University College Dublin Susan Leavy zazněla na sedmnáctém Gender Summitu, který se uskutečnil 3. až 4. října 2019 v Amsterdamu.

3. 11. 2019

Martina Čečková působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v oboru farmakologie a za svou činnost byla v roce 2005 oceněna Cenou Sanofi v oboru farmacie. Kam ji cena kariérně posunula? A jak moc je podle ní financování české vědy závislé na grantech Evropské unie? Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědeckých cen Francouzského velvyslanectví v Praze. 

31. 10. 2019

Francouzské velvyslanectví v Praze

Čeští vědci se zatím do zakládání vlastních startupů moc nehrnou. Na nejrůznějších projektech raději stále spolupracují v rámci univerzit a soukromé sféry. Takové jsou alespoň zkušenosti Lucie Říhové, partnerky ve společnosti EY pro oblast daní. Ve speciálu Týdne ve vědě a výzkumu na Youradio Talk však s Alešem Vlkem rozebírala, jak by lidé z vědy a výzkumu mohli při zakládání společností postupovat.

30. 10. 2019
Youradio Talk
Array
(
)

Získat zpětnou vazbu směrem dovnitř na pracoviště a jejich týmy a také informace pro rozhodování na úrovni vedení Akademie věd ČR. Takové jsou cíle hodnocení, které se připravuje pro nadcházející rok 2020. Jeho základní principy představil 24. října 2019 seminář Kanceláře Akademie věd ČR pro vybrané pracovníky.

30. 10. 2019
Akademie věd ČR
Array
(
)

Jak probíhá implementace Metodiky 2017+? Jaká témata se řeší v kontextu příprav nového Operačního programu Jan Amos Komenský? A co se chystá v souvislosti se strategickým záměrem pro oblast vysokého školství? O těchto i dalších aktuálních tématech národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR jsme mluvili s náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT Pavlem Dolečkem.

29. 10. 2019

Vědavýzkum.cz