Aktuální problémy analyzují a komentují v podcastu Stop-time členové vedení Univerzity Karlovy. V závěrečném dílu akademického roku odpovídá rektorka Univerzity Karlovy prof. Milena Králíčková na dotazy posluchačů, které se vztahují k odvysílaným pořadům. Vrací se především k ekonomické problematice a strategickému rozvoji UK. Pořad uvádí Luboš Veverka.

Rok 1942 v Evropě, to nebyl zdaleka jen atentát na Heydricha a všechno, co s ním souviselo. Spíše naopak - partyzáni se formují v Bělorusku, na Ukrajině, v Pobaltí, Polsko má svou Zemskou armádu, odbojáři se činí ve Skandinávii, Beneluxu, Francii, ale i v Řecku, Jugoslávii, ale dokonce i v Německu, Rakousku a dalších zemích.

Co je cílem Herzlova centra izraelských studií? Jaké má do budoucna plány na úrovni mezinárodní spolupráce? Jak blízké jsou česko-izraelské vztahy? A jak současná izraelská společnost hodnotí současnou vládu Benjamina Netanjahua? Hostem podcastu De Facto byla Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií.

Jak moc je pro přírodu i život člověka důležitý hmyz? Co dělat s úbytkem některých druhů, který pozorujeme v posledních letech? Můžeme pomoci i my nebo je to na odbornících? A proč je vlastně hmyz u většiny populace vnímám jako "otravný" element, kterého se často štítíme? Na tyto otázky zkusíme odpovědět s dnešními hosty Michalem Knappem a Filipem Harabišem z Fakulty životního prostředí ČZU.

S etnografkou a Karlovjankou Jitkou Petřekovou si klademe otázky ohledně sounáležitosti s rodinou, místem, a tradicemi. Dozvíme se: - co nám může dát propojení s domovem - proč nechodit po všech cestách a dvorech - jak se dostat do komunální politiky - kde brát energii mít rád lidi.

Miška a Zdenda, dva Ph.D. studenti věnující se výzkumu nanotechnologií, vám přístupnou formou vysvětlí, co si pod tímto pojmem představit. Přiblíží svět nanomedicíny a zamyslí se nad tím, jestli s její pomocí budeme moci vyléčit taková onemocnění, jako je například hepatitida nebo rakovina.

Spolupracovala s legendárním Antonínem Holým. V Ústavu organické chemie a biochemie prožila bouřlivé změny v první dekádě milénia, kdy instituce od základů přestavěla svou strukturu. V současnosti v něm vede vlastní vědeckou skupinu a o jednom z jejích projektů vznikla divadelní hra. Vědkyně Iva Pichová vypráví v dalším díle podcastu CHEmic o minulosti a současnosti ÚOCHB a popisuje, jak moderní technologie akcelerují vědecký výzkum.

Petr Zahradník patří mezi uznávané české ekonomy a své znalosti předává také studentům na Fakultě managementu a ekonomiky. A nedávno také zasedl v našem studiu, kde si pro něj Lea a Rasťo připravili řadu zajímavých dotazů. Co je tak fascinujícího na investicích? Má Česká republika z pohledu investic a zajímavosti jejího trhu nějaké přednosti oproti jiným evropským státům? A v čem jsou její největší nedostatky? Už jste slyšeli o klastrech a čím jsou zajímavé?

My guest in the Forum Radio podcast today is Petr Witz, a Postdoc researcher and Assistant Professor at the Department of Public and Social Policy at the Institute of Sociological Studies at Charles University. As a researcher, Witz was based in Copenhagen for three years or so and worked with the largest cross-border infrastructure project in Europe – the Fehmarn Belt Fixed Link – a massive underwater tunnel set to link Denmark and Germany.

Před 70 lety, 1. června 1953, začala v Československu měnová reforma. Peníze se měnily i v poměru 50:1 a přestože režim hlásal, že tím sahá na peníze buržoazie a šmelinářů, dotklo se to masivně i dělníků. A ti se začali bouřit. Nejen v Plzni, ale i v Bohumíně, Vimperku či Praze. Revoltovali ale proti režimu, jak se to často vykládá?