Vědci a vědkyně Akademie věd komentují světové objevy, aktuální výzkumy i odvážné hypotézy. Poslechněte si, zda temnou hmotu opravdu tvoří temné fotony, zda jsou Evropané na pokraji krize duševního zdraví, nebo jak efektivně pomoci matkám bez domova. Ptáme se také vědců a vědkyň, zda může být umělá inteligence autorem vynálezu, jak moc umíme redukovat uhlíkovou stopu, která vzniká díky ukládání dat, a jestli opravdu přichází zlomový moment na cestě k termojaderné fúzi.

Lidé nejsou zvyklí na míru nejistoty, která je pro vědce běžná, a tak propadají konspiračním teoriím, říká Adéla Šimková z ÚOCHB, spoluzakladatelka iniciativy Zeptej se vědce, v podcastu CHEmic. Plnou dávku čisté chemie pro vaše uši servíruje Veronika Sedláčková.

Moderní technologie ale už dnes vůbec nejsou jen výsadou vědců nebo zámožných fanoušků novinek ze světa techniky. Stejně jako měli dříve rodiče a prarodiče dílny, ve kterých s pomocí pájky opravovali nefunkční kabely ke spotřebičům nebo si svařovali lavičku na zahradu, dnes existují dílny jako třeba FabLab, kde současní kutilové tisknou na 3D tiskárně chybějící součástky do domácnosti, na plotru vyrábí trička s vlastními potisky nebo s pomocí laserové řezačky renovují historický nábytek. Novodobým kutilům říká šéf brněnské FabLab dílny a absolvent FEKT VUT Tomáš Mejzlík makeři.

Tentokrát si Miška a Zdenda pozvali hosta, Ph.D. studentku Katarínu Rovenskou. Sice ji bavilo „hrát si“ se dřevem, nakonec se ale rozhodla pro studium Nanotechnologií na Fakultě strojního inženýrství v Brně a hned poté pokračovala v doktorském studiu na CEITEC VUT, kde se věnuje výzkumu laditelných metapovrchů. Tam se v důsledku úspěšného obhajování práv studentů v akademickém senátě stala i první ombudsmankou pro studenty.

Dochází evoluční biologii dech? Evoluční biologie není něco, co skončilo před 160 lety s Darwinovými teoriemi. Je to živá věda, která se mění a vyvíjí. I když se může zdát, že evoluci dochází dech, není to tak úplně pravda. A o tom vás v podcastu přesvědčí evoluční biolog Jaroslav Flegr z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Hostem dalšího dílu podcastu Ta-meri je Miroslav Bárta a mluví o Abúsíru, lokalitě, kterou zkoumá Český egyptologický ústav FF UK.

Dlouho už jsme tu neměli díl zaměřený na konkrétní osobnost. Ale blogy Radkina Honzáka se historickými paralelami hemží tolik a tak zběsile, že na ně jednou dojít muselo. A v bonusu na Gazetistu a HeroHero jsme samozřejmě nemohli minout přejmenování Koněvovy ulice. Kdo byl vlastně ten Hartig?

Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR byl hostem speciální epizody Áčka, kterou jsme nahráli naživo na Veletrhu vědy 2023. Přes vedro a dusno mluví vědec s nadhledem o tom, proč je voda jeho dlouhodobou vášní, jak jeho vědeckou kariéru ovlivnila náhoda a proč nemá smysl vše plánovat. Fyzikální chemik, který vede skupinu Molekulové modelování, letos získal prestižní ERC Advanced grant, jenž podpoří projekt na zpřesnění popisu iontů v biologických systémech za pomoci strojového učení.

Podcast Přepište dějiny se 14. června vypravil do Olomouce, kde si tamní univerzita řipomínala 225 let od narození Františka Palackého. A tak byl nejvyšší čas podívat se, co vlastně z „otce národa“ dodnes zbylo a kdo si jej jak v minulosti přepsal.

Balast slaví dva roky vysílání. Není to sice tolik jako Český rozhlas, ale i tak jsme si připravili něco speciálního. Poprvé jsme se vydali z podpalubí podcastového studia a tuto epizodu jsme nahráli naživo před publikem spolu s vámi. První půlku programu vyplnili naši stálí hosté Marek Kettner a Karel Srnský. Marek hovořil o cestě k dráze filozofa, kterou leckdy lemují tělesná i mentální zranění, a Karel svůj sportovní seriál při čekání na hlavního hosta zdárně nafukoval a prodlužoval.