facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Podcast Akademie věd

Podcast Akademie věd

Akademie věd ČR připravuje od jara 2020 vlastní podcast – rozhovory a reportáže s vědci a vědkyněmi AV ČR. Z původního konceptu, vzniklého v začátcích pandemie covidu-19 pod značkou Věda na doma, se vyvinula podcastová série Věda na dosah (podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021). V roce 2022 chystáme obměnu pořadu. Těšte se na nové epizody! Náš podcast najdete na všech hlavních platformách a na hostitelském webu Anchor.

Znečištěné ovzduší nás ovlivňuje a může zapříčinit vznik závažných onemocnění včetně rakoviny. Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČR zkoumá v projektu toxicitu venkovního vzduchu a jeho dopady na lidské plicní a čichové buňky. Tento výzkum je revoluční v tom, že vědci vyvinuli speciální zařízení, a přenesli tak laboratoř přímo do terénu.

26. 2. 2024

Historička a politoložka Adéla Gjuričová je od podzimu roku 2023 ředitelkou Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Současně vede multioborový výzkumný program Strategie AV21 Město jako laboratoř změny, který sdružuje přes 20 ústavů Akademie věd a další instituce.

8. 2. 2024

Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV ČR se posledních 25 let věnuje výzkumu anatomicky moderního člověka, který se vyvinul v Africe před více než 300 tisíci lety a z pravlasti za řekou Nil pak zřejmě putoval do Asie a Evropy. O dávné minulosti lidstva svědčí genetické stopy, které pomáhá odkrývat také Viktor Černý se svým týmem.

23. 1. 2024

Neurovědkyně Kristýna Kárová se v Ústavu experimentální medicíny AV ČR zabývá regenerací axonů, tedy dlouhých výběžků neuronů, po poranění míchy. Jaké jsou výzvy experimentálního výzkumu a jak je třeba k výsledkům terapie přistupovat? Poslechněte si, proč mladou vědkyni, nositelku Prémie Otto Wichterleho, vždy přitahovaly neurovědy a v čem je pro ni přínosná spolupráce s profesorem Jamesem Fawcettem z Cambridge.

19. 1. 2024

Skrytěnky, zlativky, krásnoočka nebo třeba parožnatky — mnohé z řas mají poetické názvy. Stanou se někdy důležitou součástí našeho jídelníčku? Nebo už jí jsou, aniž bychom to tušili? Poslechněte si, jak se řasy dají využít v kuchyni, medicíně nebo průmyslu.

11. 1. 2024

Opravdu patří pohádky jenom dětem? Rozhodně ne! Původně byly určeny dospělým a byly plné vulgarismů a lechtivých motivů. Proč je jejich sběratelé učesali a jaký mají význam pro psychologický vývoj dětí? Existují národně specifické pohádky a proč se ta o Popelce stala doslova globálním šlágrem?

19. 12. 2023

Flyšové podloží, tradiční zemědělství i hraniční poloha. To vše ovlivnilo vznik druhově velmi bohatých luk Bílých Karpat. Místní luční rekordmanky zkoumá i Ondřej Mudrák z Botanického ústavu Akademie věd ČR, který se zaměřuje na efektivní hledání cest jejich obnovy. Část luk byla totiž za minulého režimu rozorána a využívána jako pole. Ochranáři a vědci se už přes dvě dekády intenzivně snaží o jejich obnovu.

12. 12. 2023

Stačí sebrat data, analyzovat je a napsat studii? V akademickém think tanku IDEA při Národohospodářekém ústavu AV ČR mají ambici jít dál. Snaží se svými studiemi z oblasti ekonomie vzdělávání, trhu práce, dopadů veřejných politik a hodnocení výzkumu oslovit i širší veřejnost.

28. 11. 2023

Jak moc by se musela naše Země scvrknout, aby se z ní stala černá díra? Jaké podoby může mít život ve vesmíru a kde ho můžeme očekávat? Poslechněte si druhou část rozhovoru s astrofyzikem Michalem Bursou. Ředitel Astronomického ústavu AV ČR se vedle výzkumu černých děr věnuje teorii relativity a astrobiologii, tedy možností života ve vesmíru.

21. 11. 2023

tát se členem astronomického týmu, zkusit si práci v klimatickém tunelu, vypěstovat masožravku v laboratoři, nebo vést vědecký kroužek pro malé děti... To vše mohou zažít středoškoláci v programu Otevřená věda, který jim už skoro 20 let nabízí roční stáž v Akademii věd.

2. 11. 2023
Strana 1 z 7