Strach je přirozená emoce a do určité míry nemusí být škodlivá. Jenže se dá snadno zneužít – posilováním tzv. kultury strachu lze ovládnout celou společnost. Jak se proti tomu bránit? Víme, jak posílit individuální i společenskou odolnost, neboli rezilienci? To je hlavní téma časopisu Akademie věd A / Věda a výzkum, které přinášíme ve zkrácené podobě v podobě audio článku. Vznik audio článku je finančně podpořena ze Strategie AV21.

Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje svobodě slova, cenzuře i hate speech. Jak uvažuje filozof jazyka o nenávistných výrocích? Proč je pro něj vzrušující konfrontace hodnot, jako jsou svoboda slova a rovnost, které jsou pro naši společnost důležité? V rozhovoru uvažujeme o dopadech cenzurních zásahů, co to hate speech přesně je a proč je to nebezpečný fenomén. Dozvíte se také, jak se svoboda slova může stát obětí ve jménu obhajoby nenávistných výroků.

Co mají společného předpověď počasí, focení na mobil a magnetická rezonance? Všude se využívá výpočtová matematika, které se věnuje Jan Papež z Matematického ústavu AV ČR. Ve své práci navrhuje postupy, jak odhadovat chyby v matematických modelech. Ty jsou podle něj naprosto přirozené a je nutné s nimi počítat. Proč vidí mladý vědec matematiku jako dílnu plnou nástrojů a vědce ve svém oboru jako vrátné ve světě algoritmů?

Jazykovědec Martin Prošek vede Ústav pro jazyk český AV ČR a sám má zkušenosti z jazykové poradny, která funguje od 40. let 20. století. V rozhovoru mluví o tom, proč v poradně nemůže místo vědců pomoct lidem umělá inteligence, jak intenzivně můžeme náš jazyk prožívat a proč není třeba se rozrušovat nad invazí anglicismů.

Martin Potocký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zkoumá rostlinné buňky. Zajímá ho, jak rostou, co přesně se v nich děje a jak to ovlivňuje růst celého těla rostliny. Jeho tým v Laboratoři buněčné biologie se soustředí zejména na poslední fázi buněčného růstu, tzv. exocytózu. V čem je růst rostlin odlišný od růstu živočichů? Které rostlinné buňky rostou nejrychleji? Proč se vystudovaný chemik věnuje zrovna světu flóry? Proč jsou pro něj v práci rostliny experimentální vášní, ale doma je zapomíná zalít?

Helena Dáňová a Klára Mezihoráková z Ústavu dějin umění AV ČR se zajímají o umělecká díla, která vznikla díky aktivním ženám ve středověku. Činorodé byly třeba královny Eliška Rejčka, Blanka z Valois nebo Anna Svídnická. Umění ale podporovaly i movitější měšťanky. Ještě méně známou kapitolou historie umění jsou ženy autorky, třeba francouzská písařka a básnířka Christine de Pizan. Dosud opomíjenou vrstvu dějin odkrývá nový obor nazvaný queenship studies, který se nyní nově etabluje i v našem prostoru.

Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV ČR zkoumá nové materiály pro fotovoltaické články a také se podílí na velkém ambiciózním projektu PILATUS, který si klade za cíl vrátit jejich výrobu zpět do Evropy. Proč by podle něj měly být fotovoltaické panely skoro na každé střeše? Jak se dá skloubit výroba elektrické energie ze Slunce s pěstováním plodin? Co jsou halogenové perovskity a mohou v budoucnu nahradit krystalický křemík?

Michal Cihla z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR se zabývá historickým opracováním kamene, tzv. stavební trasologií. Jde o metodu, při které sleduje původnost povrchu kamene, ze kterého jsou postaveny mosty, hrobky nebo jiné historické stavby. Přináší tak cenný kontext pro památkovou péči. Rozhovor jsme vedli v Klášteře křižovníků s červenou hvězdou, na loďce plující kolem pilířů Karlova mostu i pod jedním z mostních oblouků.

Helena Reichlová je experimentální fyzička působící ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Oblastí jejího zájmu je spintronika, díky které se dá vylepšit paměť počítačů a mobilních telefonů. Zajímá ji také, jak využít odpadní teplo z obrovských datových center, kterých stále přibývá. V rozhovoru ale mluví také o tom, proč dává přednost akademickému prostředí před byznysem a jak porovnává vědu u nás a v Německu, kde částečně stále působí.

Václav Brázda z Biofyzikálního ústavu AV ČR zkoumá genom žraloka malohlavého neboli grónského, který se dožívá i přes 400 let. Přestože jde o výjimečného živočicha, vědci se na jeho dědičnou infromaci dosud detailně nezaměřovali. V létě 2022 se na Island vydala česká expedice, která se rozhodla dlouhověkého žraloka najít a odebrat vzorek jeho DNA. Byla jejich mise úspěšná? Rozluštili badatelé a badatelky, proč se této parybě vyhýbají nádorové a degenerativní nemoci? A jakou roli v tom hraje protein P53?