Superhrdinové středověku, ženy v byzantské literatuře i detektivní romány od Eufratu. Tím vším se zabývá filoložka Markéta Kulhánková ze Slovanského ústavu AV ČR. Proč se pustila do překladu byzantského eposu o Dvojrodém Hraničáři Digenisovi Akritisovi? Co má tento hrdina společného s těmi antickými? A na co se vědkyně soustředila při naratologické analýze středověkého textu?

Od prvního vydání Darwinovy přelomové knihy o vzniku druhů letos uplyne 165 let. I přes rozvoj nejmodernějších metod zůstávají však základní otázky stále stejné. Jak druhy vznikají? A v čem tkví podstata biologické rozmanitosti?

Jaký byl první rok Centra pro hlubší bádání (CPHB), intelektuálně dislokovaného pracoviště AV ČR? S jakými inovacemi pavědědci přišli a jak slaví mezinárodní úspěchy? Ředitel Centra a přední český parapsycholog Vlastimil Čunderle objasní, jak je třeba pečovat o média nebo jak spolupracovali se Slovenskou akadémiou vied na predikci prezidentských voleb.

Evoluční biolog Karel Janko z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR je milovníkem Antarktidy a severských zemí. V současné době se jako vedoucí Laboratoře nemendelovské genetiky zabývá alternativami rozmnožování, které zkoumá u sekavců, ryb žijících v říčkách na Kokořínsku. Co mají společné evoluce a trh?

Slavíme 100. epizodu dvoudílným rozhovorem. Děkujeme, že nás posloucháte! Martin Ferus vede v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR oddělení spektroskopie, kde se věnuje výzkumu chemie planet, spektroskopii exoplanet a studiu meteorů. V druhé části našeho speciálu vyvrací omyly o možném životě ve vesmíru, představí zapojení českých vědců do mise EnVision, která zamíří k Venuši.

Slavíme 100. epizodu dvoudílným rozhovorem. Děkujeme, že nás posloucháte! Martin Ferus vede v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR oddělení spektroskopie, kde se věnuje výzkumu chemie planet, spektroskopii exoplanet, studiu meteorů.

Zuzana Harmáčková vede oddělení sociálně-ekologické analýzy v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czech Globe, kde se zaměřuje na tvorbu a na analýzu scénářů budoucího vývoje a cest k udržitelnosti. Její ambicí je, aby se scénářové uvažování více zapojilo do fungování státu a aby se výsledky analýz efektivně využívaly ve veřejné sféře.

Znečištěné ovzduší nás ovlivňuje a může zapříčinit vznik závažných onemocnění včetně rakoviny. Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČR zkoumá v projektu toxicitu venkovního vzduchu a jeho dopady na lidské plicní a čichové buňky. Tento výzkum je revoluční v tom, že vědci vyvinuli speciální zařízení, a přenesli tak laboratoř přímo do terénu.

Historička a politoložka Adéla Gjuričová je od podzimu roku 2023 ředitelkou Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Současně vede multioborový výzkumný program Strategie AV21 Město jako laboratoř změny, který sdružuje přes 20 ústavů Akademie věd a další instituce.

Viktor Černý z pražského Archeologického ústavu AV ČR se posledních 25 let věnuje výzkumu anatomicky moderního člověka, který se vyvinul v Africe před více než 300 tisíci lety a z pravlasti za řekou Nil pak zřejmě putoval do Asie a Evropy. O dávné minulosti lidstva svědčí genetické stopy, které pomáhá odkrývat také Viktor Černý se svým týmem.