Miška a Zdenda, dva Ph.D. studenti věnující se výzkumu nanotechnologií, vám přístupnou formou vysvětlí, co si pod tímto pojmem představit. Přiblíží svět nanomedicíny a zamyslí se nad tím, jestli s její pomocí budeme moci vyléčit taková onemocnění, jako je například hepatitida nebo rakovina.

Spolupracovala s legendárním Antonínem Holým. V Ústavu organické chemie a biochemie prožila bouřlivé změny v první dekádě milénia, kdy instituce od základů přestavěla svou strukturu. V současnosti v něm vede vlastní vědeckou skupinu a o jednom z jejích projektů vznikla divadelní hra. Vědkyně Iva Pichová vypráví v dalším díle podcastu CHEmic o minulosti a současnosti ÚOCHB a popisuje, jak moderní technologie akcelerují vědecký výzkum.

Petr Zahradník patří mezi uznávané české ekonomy a své znalosti předává také studentům na Fakultě managementu a ekonomiky. A nedávno také zasedl v našem studiu, kde si pro něj Lea a Rasťo připravili řadu zajímavých dotazů. Co je tak fascinujícího na investicích? Má Česká republika z pohledu investic a zajímavosti jejího trhu nějaké přednosti oproti jiným evropským státům? A v čem jsou její největší nedostatky? Už jste slyšeli o klastrech a čím jsou zajímavé?

My guest in the Forum Radio podcast today is Petr Witz, a Postdoc researcher and Assistant Professor at the Department of Public and Social Policy at the Institute of Sociological Studies at Charles University. As a researcher, Witz was based in Copenhagen for three years or so and worked with the largest cross-border infrastructure project in Europe – the Fehmarn Belt Fixed Link – a massive underwater tunnel set to link Denmark and Germany.

Před 70 lety, 1. června 1953, začala v Československu měnová reforma. Peníze se měnily i v poměru 50:1 a přestože režim hlásal, že tím sahá na peníze buržoazie a šmelinářů, dotklo se to masivně i dělníků. A ti se začali bouřit. Nejen v Plzni, ale i v Bohumíně, Vimperku či Praze. Revoltovali ale proti režimu, jak se to často vykládá?

V bonusovém Balastu pod čarou vybočíme z řad obvyklých hostů a k epizodě o sociologii jsme si na rozhovor pozvali hostující vyučující dr. Dawn Norris z University of Wisconsin. Věnujeme se jejímu výzkumnému záměru, jímž je srovnání přístupu k práci v Česku a Spojených státech a to, jakou roli hraje v identitě lidí práce.

Lucie Jirásková a Veronika Dulíková povídají o výstavách, které připravil Český egyptologický ústav FF UK, a jejich plánování, vytváření a životě.

Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu trilobitů. Specializuje se na larvy těchto prvohorních členovců, které mohly sloužit jako potrava pro některé mořské živočichy. Ačkoli vědci popsali přes 20 tisíc druhů trilobitů, o jejich životě stále nevíme vše. Jaké měli vyhynulí členovci superschopnosti? Kde jsou nejzajímavější naleziště jejich zkamenělých schránek? Musíme nález oznámit muzeu, nebo si ho můžeme nechat? A jaké to je najít nový druh trilobita?

Na Moravě byl učiněn objev, který má potenciál přepsat historii. Archeologové zde nalezli malou kost z období kolem roku 600, na níž jsou vyryté runy. Navzdory naší slavné národní legendě o Cyrilu a Metoději, kteří měli přijít vzdělávat negramotné pohany, se tedy zdá, že Slované uměli číst a psát již několik staletí před příchodem věrozvěstů. Jak se dostala runová abeceda na naše území? Jak se vůbec šíří písmo napříč civilizacemi? A proč je lidé vlastně potřebují?

Není snadné porozumět iniciativě Nový evropský Bauhaus, se kterou se setkáte v Horizontu Evropa i jiných programech. Pomůže nám s tím Klára Černá z Technologického centra Praha. Od základního vysvětlení, přes historii, příklady českých projektů i způsoby zapojení. To a mnohem více Vás čeká v tomto díle.