Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR zkoumá, jak funguje metabolická komunikace mezi rakovinovými a zdravými buňkami. Právě rozdíly mezi nimi mohou být zdrojem poznání pro cílenou léčbu choroby. V roce 2022 založila Laboratoř buněčného metabolismu a v současné době vede 13členný tým složený z výzkumníků a výzkumnic 9 národností. Jak vypadá jejich spolupráce ve špičkovém pracovišti BIOCEV? V čem je podle ní specifický vědecký leadership? A jak složité bylo získat nejprestižnější evropský vědecký grant, který uděluje Evropská výzkumná rada (ERC)?

Poslední prázdninový týden posedí Přepište dějiny u kamenného stolku v zámeckém parku ve Vrchotových Janovicích, u něhož Karl Kraus napsal své stěžejní dílo Poslední dnové lidstva. Krausův vztah k Sidonii Nádherné a její k němu byl stejně vášnivý a zásadní jako spletitý, a tak není divu, že na něj také dojde. A jaký měl Kraus vztah k Československu? A co si o něm myslel třeba Ferdinand Peroutka?

Našeho hosta Olgu Ryparovou budou mnozí znát spíše pod značkou Olinium, což je projekt, který zpřístupňuje a vysvětluje chemii nejen studentům středních škol, ale i širší veřejnosti. V tomto díle se bavíme, jak projekt Olinium vznikl a co všechno obnáší. Dozvíte se, jaké přístupy Olga Ryparová při práci se studenty využívá a co si myslí o učení se modelových otázek k přijímacím zkouškám na VŠ nazpaměť. Kromě toho se věnujeme i otázkám týkajícím se popularizace vědy včetně toho, z čeho vychází její inspirace.

Paulína Šútorová, doktorandkou na univerzitě v Trevíru, hovoří o svojí práci, svých rozmanitých studiích a expedicích, kterých se zúčastnila.

V knize Mluv jako TED se píše: “Nápady jsou platidlem 21. století. A jsou úplně demokratické. Mají je všichni. O jejich budoucnosti nerozhoduje, zda jsou lepší nebo horší, ale spíš jak, komu a kdy jsou odprezentované.” Horizont Evropa nabízí vědcům a výzkumníkům granty, díky kterým mohou být jejich myšlenky a nápady zrealizované. Na počátku vždy stojí projektový návrh, který dá myšlence pevné kontury.

Čím je pro něj práce v Rohlíku jedinečná? Jaké jsou jeho zkušenosti s prací ve vrcholných manažerských pozicích? A co by doporučil studentům? Hostem podcastu De Facto byl Ladislav Bárta, absolvent Institutu ekonomických studií FSV UK.

Zamýšleli jste se někdy nad tím, co se asi honí hlavou přistěhovalci z islámského východu při pohledu na křesťanskou sochu Madonny z 10. století nebo při průchodu gotickým kostelem? Co říká evropské umění neevropským emigrantům? Komu vůbec patří umělecká díla? Nejen tyto otázky si pokládají Jiří Macháček a Ivan Foletti v dalším díle podcastu Středověk (jinak) trvá. V již druhé epizodě natáčené v letní Paříži budeme společně přemýšlet o tom, jak může umění minulosti pomoci spojovat dnešní rozdělený svět.

Zkoumá, jestli se mohla evoluce vydat i jinou cestou a věří, že jsme krok od objevu života na jiných planetách. Hostem podcastu CHEmic je biochemička Klára Hlouchová. Plnou dávku chemie pro Vaše uši servíruje Veronika Sedláčková.

Vrchotovy Janovice se zapsaly do kulturní mapy Evropy nejen svým unikátním parkem a jeho ušlechtilou autorkou Sidonií Nádhernou, ale především významným vztahem, který k baronce i jejímu zámku mělo hned několik významných umělců své doby. Třeba Rainer Maria Rilke, třebaže zde pobýval jen třikrát, přesto k Janovicím neodmyslitelně patří.

Podcast Přepište dějiny vystoupil 17. srpna v rámci dne otevřených dveří na ministerstvu dopravy. A protože tato budova byla desítky let sídlem ÚV KSČ, řeč samozřejmě byla o srpnu 1968. Spíše než samotné okupaci jsme se věnovali dnem, které invazi bezprostředně předcházely. Hostem v druhé půli pak byl slovenský literární historik, hungarista a politik Rudolf Chmel.