facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram
Středověk (jinak) trvá

Středověk (jinak) trvá

Patří památky výhradně minulosti? Je možné středověké artefakty vnímat jako svědectví „doby temna“, nebo nám naopak dávají poznat pestrost okolního světa? A co nám mohou říci o dnešním světě tady a teď? Jak dochází k manipulaci s dějinami a mají humanitní a společenské vědy šanci obstát v moderní, hypertechnologické společnosti? Nejen tyto, ale i další otázky představí historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček v novém podcastu Centra raně středověkých studií.

Patří památky výhradně minulosti? Je možné středověké artefakty vnímat jako svědectví „doby temna“, nebo nám naopak dávají poznat pestrost okolního světa? A co nám mohou říci o dnešním světě tady a teď? Jak dochází k manipulaci s dějinami a mají humanitní a společenské vědy šanci obstát v moderní, hypertechnologické společnosti? Nejen tyto, ale i další otázky představí historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček v novém podcastu Centra raně středověkých studií.

24. 1. 2023

Jaký měla literatura dopad na středověkou společnost? A jak tomu bylo v Byzantské říši? Jakými metodami lze přistoupit ke studiu středověké literatury a v čem spočívají rozdíly mezi klasickou, středověkou a moderní řečtinou? Do jaké míry dokázalo středověké publikum porozumět psanému textu a může být středověký epos poutavou četbou pro publikum dnešní? Hostem Jiřího Macháčka a Ivana Folettiho byla tentokrát filoložka, byzantoložka a překladatelka Markéta Kulhánková, která působí na Slovanském ústavu AV ČR a na Masarykově univerzitě.

4. 1. 2023

Patří památky výhradně minulosti? Je možné středověké artefakty vnímat jako svědectví „doby temna“, nebo nám naopak dávají poznat pestrost okolního světa? A co nám mohou říci o dnešním světě tady a teď? Jak dochází k manipulaci s dějinami a mají humanitní a společenské vědy šanci obstát v moderní, hypertechnologické společnosti? Nejen tyto, ale i další otázky představí historik umění Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček v novém podcastu Centra raně středověkých studií.

12. 12. 2022

Přestože Řím a Moskvu dělí tisíce kilometrů, ve dvacátých letech 16. století píše pskovský mnich Filofeus, že právě Moskva je „třetím Římem“. Řím a Konstantinopol, bývalá epicentra křesťanské věrouky, se z jeho pohledu odklonila od pravé víry, nebo byla v té době pod nadvládou osmanských Turků. Rodící se Ruské carství tak mělo být poslední baštou pravých, pravoslavných křesťanů a symbolickým dědicem Římské říše, která byla od nepaměti spojená se zárukou křesťanských hodnot.

28. 11. 2022

Speciální díl podcastu Středověk (jinak) trvá byl výjimečně natáčen v prostorách brněnského Knihkupectví Barvič & Novotný na ulici Česká. Během tohoto podcastového dílu se můžete těšit na několik překvapení. Historika umění Ivana Folettiho tentokrát doplní historička Klára Doležalová a budou se spolu bavit o nově vydané knize Centra raně středověkých studií „Poutní umění ve středověku jako tělesný zážitek. Krajina, poutník a poklad“.

14. 11. 2022

Na křesťanské kostely lze narazit i na zcela překvapivých místech, třeba uprostřed íránského Isfahánu, kde již od 17. století stojí velkolepý arménský chrám svatého Spasitele, běžně nazývaný „Vank“. Chrám je krásnou ukázkou prolínání islámské a křesťanské stavební tradice, které má však v oblasti jižního Kavkazu poměrně dlouhou tradici. Jak se ve středověkých arménských kostelech objevily perské stalaktitové klenby?

17. 10. 2022

Využití informačních technologií a kvantitativního přístupu bývá běžně spojováno zejména s obory přírodních věd. V současné době však digitální metody výzkumu čím dál více pronikají i do oblasti věd humanitních. Jak se mohou databáze a počítačové analýzy textu uplatnit například ve výzkumu středověkého kacířství? Do jaké míry lze věřit inkvizičním záznamům? A co mají středověcí kataři společného s československými disidenty?

3. 10. 2022

Určení funkce objevených artefaktů je každodenním chlebem archeologa a nezřídka se jedná o vskutku nelehký úkol. Právě jedné takové „hádance“ je věnováno nové pokračování podcastu Středověk (jinak) trvá. Jakou hodnotu mohou mít ztracené předměty pro budoucí generace badatelů? Zajímají historiky umění pouze obrazy, nebo pro ně mohou být důležitým historickým pramenem i rýhy v kameni? A co víme o stavební praxi v raném středověku?

19. 9. 2022

K jednomu z výzkumných zájmů Centra raně středověkých studií dlouhodobě patří také středověké památky Kavkazu. Tato zdánlivě vzdálená oblast měla se středověkým Středomořím společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. V první polovině 7. století vzniká ve Tsromi na popud Stepanose II. skutečně impozantní a řemeslně precizně provedená stavba, jejíž apsidě dominuje mozaika stojícího Krista se svitkem v ruce – obraz dobře známý například z pozdně antického Říma nebo Soluně.

5. 9. 2022

Na jaře roku 2021 byli archeologové ze společnosti Archaia Brno svědky revolučního nálezu. Pod podlahou současného barokního kostela v Hradišti svatého Hippolyta u Znojma, jehož jádro bylo nově datováno do poloviny 13. století, byly nalezeny pozůstatky dvou starších staveb, které zde patrně vznikly v poměrně krátkém horizontu dvou století. V obou případech se jednalo o kostely s nesmírně zajímavými dispozicemi: centrálním půdorysem a klenbou.

22. 8. 2022