Aktuální problémy analyzují a komentují v podcastu Stop-time členové vedení Univerzity Karlovy. 675. výročí založení Univerzity Karlovy je dobrou příležitostí k zamyšlení nad jejím současným celospolečenským významem, financováním i kvalitou. Co nejvíce brzdí současnou UK? Jak se vyrovnává se současnou ekonomickou krizí? Má její jméno dostatečnou váhu v zahraničí? Nejen nad tím se zamýšlí rektorka Milena Králíčková. Pořadem provází Luboš Veverka.

Tereza Agnes Pokorná se věnuje stavebnictví a architektuře pracovně i ve volném čase. Zjistíme: - podle čeho si vybírat bydlení - proč jsou budovy nemocné a morálně zastarávají - jak se správně kácí vodojem - kolikrát ročně lze využít vertikutátor.

Ročně globálně vytěžíme přes sto miliard tun materiálu ročně. Z toho jedna třetina skončí na skládce a bohužel i v přírodě. ?? Cirkulární ekonomika může přispět k udržitelnému růstu. Cyril Klepek založil a řídí společnost Cyrkl – digitální odpadové tržiště. Cyril je expert v oblasti inovací a cirkulární ekonomiky. Měl na starosti korporátní inovace v Raiffeisenbank, byl inovačním lídrem v agentuře Direct People a je šéfredaktorem publikací Cirkulární Česko 1,2 a 3.

Do kostelů dřív vjíždělo panstvo na koních a věřící místo sezení v lavicích stáli. Kdyby tehdejší lidé procházeli kolem kostelů dnes, možná by je ani nepoznali. Nenašli by dlouhá schodiště, vitráže a vysoké věže. Moderní sakrální architektura je poměrně volná disciplína, má přesto pár prvků, které se nemění už tisíce let. Co má společného jóga a víra? Potřebují věřící lidé kostely? A co si představit pod pojmem „architektonické brambory“?

Premiérový díl podcastu Ta-meri, který připravuje Český egyptologický ústav FF UK. V prvním díle si povídáme s Miroslavem Vernerem o jeho nejnovější knize (Vzpomínky na Núbii, zmizelou zemi zlata), dále o núbijské kampani, historii ústavu, Abúsíru a o jeho aktuální práci.

Podcast Přepište dějiny vyjel zase po čase do regionů a přinášíme vám fascinující dějiny Žďáru nad Sázavou. Místo, které známe jako památku UNESCO na Zelené hoře je ale místem obrovské a strukturální změny mezi léty 1948 a 1960. Na zámku Kinských potkáme v roce 1938 lorda Runcimana na jeho misi, ale to zásadní se odehraje po druhé světové válce. Výstavba Žďárských strojíren a sléváren promění místo, které má v roce 1930 sotva čtyři tisíce obyvatel v centrum okresu, které má v 70. letech přes dvacet tisíc. Takový malý Magnitogorsk na Vysočině.

Je v Praze dostatek míst, kde se potkávají byznys, věda a inovace? Kde se propagují inovační řešení v oblastech jako je vzdělávání nebo městský rozvoj? Jaké možnosti podpory má inovační ekosystém v metropoli? Jste startup nebo malá, střední firma a máte zajímavé nápady pro inovativní byznys a potřebujete poradit s rozjezdem vašeho podnikání?

Proč se v našich lesích kácí stromy, které mají ještě stovky let života před sebou a k čemu jsou dobré staré stromy v lesích? Má větší smysl pomáhat ochraně lesů vysazováním nových stromků nebo naopak ochranou již existujících? A zůstává strom i po smrti zásobárnou CO2? To prozradí náš dnešní host doktor Jan Hofmeister z Fakulty lesnické a dřevařské.

The challenges of recent years bring mental health issues to the forefront of all science fields, including economics. In the most recent episode of Talking Economics, Katarína Stehlíková discusses long-term mental health trends and the effect of the pandemic with Liyou Borga.

Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR se zabývá psychologií pracovního zdraví. Zaměřuje se přitom zejména na akademické prostředí a státní správu, ale aktuálně se její pozornost obrací i do základních škol. V rámci projektu virtuálního vědeckého hubu SYRI plánuje zjistit, nakolik učitelky a učitelé trpí syndromem vyhoření nebo mobbingem. Dlouhodobě sleduje také neetické vztahy na pracovištích, třeba toxický leadership. Víte, jak se pozná šéf, kvůli kterému časem patrně odejdete z práce? Jak se můžeme chránit před vyhořením? A proč věnujeme až 40 % času v zaměstnání konfliktním vztahům?