Vzdělávání a jeho podoba v 21. století, vzdělávání pro potřeby inovativní znalostní ekonomiky, kterou se Česká republika chce stát. Digitalizace vzdělávání, role rodičů, učitelů, státu a institucí. To je spousta témat a otázek, které se v dnešním díle podcastu Praha inovační snaží zodpovědět ředitel Scio Ondřej Šteffl a ředitelka Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) Silvie Pýchová.

V tomto díle se dozvíte, jakou roli hraje mikrobiom v našem zdraví. Čeho bychom se měli vyvarovat a jak naopak mikrobiom podpořit. Zazní i jakým směrem se ubírá výzkum. Paní profesorka Helena Tlaskalová-Hogenová je lékařka a imunoložka, která svojí profesní dráhu zasvětila výzkumu slizniční imunity a střevní mikroflóry. Za svou práci získala řadu ocenění. Paní profesorka pracuje v Mikrobiologickém ústavu akademie věd České republiky a přednáší na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Kdo vlastně vyhrál v únoru 1948? Jistě komunisté. Ale všichni? A kteří vlastně? A přinesl únor svým vítězům štěstí? Vždyť desítky z těch, kteří v únoru 1948 slavili vítězství, sami skončili ve vězení, před soudem a dokonce na popravišti. Přinesl únor 1948 svým tvůrcům štěstí?

Učitel a odborník na kyberbezpečnost Valdemar Švábenský nám prozradí: - jak během pěti let publikovat přes osmnáct článků - co jsou kyberbezpečnostní CTF soutěže a kdo se jich může účastnit - jaké to je, rozjíždět vzdělávací video platformu - proč má smysl pracovat na svých učitelských dovednostech.

S Pavlínou Pancovou Šimkovou jsme si povídali o evropských rámcových programech pro výzkum a inovace, o projektovém managementu a o předmětu Projektové řízení v praxi, který vyučuje na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Pavlíně nechybí vize, rozhled, zápal pro věc a pokora. Práci se studenty vnímá jako proces vzájemného učení a hru. Slovy studentů “je to pěkná jízda”. A ještě bude...

V roce 1954 byla v reakci na druhou světovou válku uzavřena takzvaná Haagská úmluva, která v případě budoucích ozbrojených konfliktů zavazuje k ochraně kulturního dědictví. S úmyslným ničením památek se ale napříč moderními dějinami setkáváme i mimo otevřené konflikty: jedním z nejvíce postižených regionů je v tomto ohledu patrně jižní Kavkaz. Z jakých důvodů se památky stávají terčem útoků? Mají historické stavby hodnotu jen pro archeology a kunsthistoriky, nebo s jejich ztrátou mizí kus každého z nás?

Podpora inovativního podnikání je důležitou součástí rozvoje inovačního prostředí Prahy. Metropole je plná velkých i menších firem a startupů, které stojí na skvělých nápadech a motivovaných lidech. O tom, co je pro jejich podporu podstatné, co jí brání a brzdí, co by se mělo v Praze změnit, jsme si povídali v dalším dílu podcastu Praha inovační. Hostem byl René Samek z Czechinvestu a náš kolega Mirek Veselka z Pii.

Co mají společného předpověď počasí, focení na mobil a magnetická rezonance? Všude se využívá výpočtová matematika, které se věnuje Jan Papež z Matematického ústavu AV ČR. Ve své práci navrhuje postupy, jak odhadovat chyby v matematických modelech. Ty jsou podle něj naprosto přirozené a je nutné s nimi počítat. Proč vidí mladý vědec matematiku jako dílnu plnou nástrojů a vědce ve svém oboru jako vrátné ve světě algoritmů?

Aktuální problémy analyzují a komentují v podcastu Stop-time členové vedení Univerzity Karlovy. V českém univerzitním prostředí se o pedagogických dovednostech příliš nediskutuje. Přesto je nezávislé hodnocení kvality výuky na špičkových univerzitách v zahraničí běžné. Proč je nutné o takových mechanismech uvažovat? Nenaruší zavedené akademické zvyklosti? Jakou cestu hodnocení zvolí Univerzita Karlova?

Nebýt v únoru 1948 lidí jako byl František Kriegel, nepotřebovali jsme v roce 1968 lidi jako byl František Kriegel. Něco na tom je, ale bylo to o dost složitější. A protože se blíží vydání knihy Martina Gromana Kriegel, je čas na jeden speciální díl o této postavě, se kterou posluchači Přepište dějiny už nějaký ten pátek žijí. Takže, jaký byl Kriegel před rokem 1968?