Patří památky výhradně minulosti? Je možné středověké artefakty vnímat jako svědectví „doby temna“, nebo nám naopak dávají poznat pestrost okolního světa? A co nám mohou říci o dnešním světě tady a teď? Jak dochází k manipulaci s dějinami a mají humanitní a společenské vědy šanci obstát v moderní, hypertechnologické společnosti?

Do dalšího dílu seriálu rozhovorů s děkany fakult Univerzity Pardubice k nám přišel zástupce té nejmladší. Fakultu elektrotechniky a informatiky vede Zdeněk Němec, který nám pověděl například o tom, kde a jak se uplatňují jejich absolventi a co vše fakulta nabízí.

S Davidem Farským, ředitelem nově vzniklého pavilonu Výukového centra zpracování zemědělských produktů Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, který vznikl v areálu České zemědělské univerzity. Jedná se o unikátní projekt nejen v Česku, ale také i střední Evropě. Budova sdružuje 6 potravinářských provozů, ale najdete tu i řemeslný obchůdek.

Michal Ernée z Archeologického ústavu AV ČR se věnuje archeogenetice, revolučnímu přístupu v archeologii, který zkoumá archaickou DNA. Co její analýza napovídá o životě lidí například v době bronzové? Jak vypadali, čím se živili, jaké měli partnerské a rodinné zvyklosti? V rozhovoru se dostaneme i na unikátní pohřebiště v Mikulovicích u Pardubic. Právě odtud pochází žena z hrobu č. 2, které můžeme díky rekonstrukci pohlédnout do 4000 let staré tváře.

V bonusu k hlavní epizodě „Hledání ztraceného smyslu“, v níž jsme spojili síly s populárním podcastem Přepište dějiny v rámci cross-overu, přinášíme rozhovor s jeho autory Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem. Bavíme se o (ne)vážnosti českých dějin, jak se dějiny vypráví, i co musí historici umět, aby je uměli psát.

Rituální pověra, mandelinka bramborová vysazená u nás imperialisty, Akce Neptun, Palachův studený oheň... Fake news nejsou žádná moderní vymoženost. Jaké jsme už zažili a proč jim pořád věříme? Podcast Přepište dějiny tentokrát vznikal na zahradě u grilu, ale témata probíral vyloženě vážná.

V pokračování Inovacastu s Liborem Přeučilem z CIIRC ČVUT diskutuje Aleš Vlk o inteligentní mobilní robotice. Inteligence robotů je vlastnost, která jim umožňuje porovnat se s proměnlivostí prostředí, s neurčitostí. V prostředí, které se mění, nelze využít robota, který je pevně naprogramován. Zde využíváme metod umělé inteligence a robot se učí, sám si navrhuje posloupnost akcí nebo i dílčí cíle, kterých je třeba k dosažení daného výsledku.

Jak vzpomíná na dobu, kdy byla zahraniční zpravodajkou v Rusku a USA? Co ji přimělo k odchodu z Vinohradské 12? A jaké plány má se svým novým podcastem 5:59? Hostem podcastu De Facto byla Lenka Kabrhelová, novinářka a absolventka Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na FSV UK.